Laik se ptá fyziků

[buky]

Človek však musí být dusledný, aby nepropadlo i zlato. Filosofie, že vše je treba zkusit je obecne neúčinná.

Ano, a tímto způsobem před půl hodinou padla i U-rampa, ušetřila sem si spoustu shánění materiálu.

A bohužel tím padl, aspoň u mě, i gravitační motor jako takový, jenž měl využívat různý čas stoupání a klesání předmětu... (m/s2). Protože pokud je předmět jakkoli zpomalován ve svém pádu, ikdyž si zdánlivě do něčeho svou hybnost ukládá, tak po stejnou dobu taky působí na svou podložku (akce reakce), a tam asi mizí ta hybnost. Tedy, zbývá nám asi přeci jen to mě nejasné, zkratkovité, nepřesné, leč funkční E=m*g*h.

Ještě mě bude dnes strašit možnost, pokud byly předměty vyzvedávány do výše velice velice rychle ...

(Předpokládám, že padne do 30 minut. )

Drontea přeje příjemný večer

Gabča, nevzdávej to! . Ľúbim ťa ! . Z hlediska zákonu zachování energie, zestrojení gravitačního motoru (PM) není možné, ale tomuhle zákonu už zvoní umieračik. Nedívej se na to zhlediska energie, ale jen čisto z hlediska působení sil. Napr. vodní turbinu nepohání "kinetická energie" ale hybnost vody, voda v přehrade není "potenciální energie" ale naakumulovaná síla, ktorá je připravená konat práci, tudíž působit silou po dráze.

[Gabča]

Gabča, nevzdávej to! . Ľúbim ťa ! . Z hlediska zákonu zachování energie, zestrojení gravitačního motoru (PM) není možné, ale tomuhle zákonu už zvoní umieračik. Nedívej se na to zhlediska energie, ale jen čisto z hlediska působení sil. Napr. vodní turbinu nepohání "kinetická energie" ale hybnost vody, voda v přehrade není "potenciální energie" ale naakumulovaná síla, ktorá je připravená konat práci, tudíž působit silou po dráze.

čau kamaráde, již jsem koukala, že oba patříme do stejného blázince . Lúbit mňa bych Ti moc nedoporučovala , ale zato přátelství už teď je mezi námi na život a na smrt. Páč, a to je největší legrace, i pro mě jako pro Tebe je energie prachobyčejná hybnost. V pár věcech se kolegiálně lišíme, ale to nevadí, i p = F * v vypadá velice dobře. Víš něco o veličině, síle zvané ryv?

[Akord]

.... i pro mě jako pro Tebe je energie prachobyčejná hybnost.

Energie ve své podstate není hybnost. Duvod je ten, že součet malých náhodných hybností nedá jednu velkou usmernenou hybnost. Z rozptýleného velkého a pomalého chaosu se v prírode samovolne nestává usporádaná a pripravená záležitost pro vhodné použití.

Napsat, že energie má neco společné s hybností je skoro totéž, jako napsat, že flaška, co stojí na stole vykonává práci. Snaha o rozuzlení pomocí dalšího zauzlení. Energie v našem zájmu má smysl hlavne je makroskopická veličina, tedy hlavní parametr energie je její smenitelnost, nebo ušlechtilost, nebo usporádanost/pripravenost k možnému využití. Samotná kvantita energie neumožňuje její využití, a v tom je chápání zákona zachování energie zcela zcestné. Ten zákon vubec nic neríká o premene energie, o kterou nám jde predevším. Prisuzujeme mu často úplne nesmyslný význam. Z tohoto hlediska pak nemá ani smysl se ptát, zda zákon zachování energie platí, nebo ne, když nám o toto vubec nejde. Stejne jako ho nemá smysl ho spochybňovat, když není zrejmé, že byl správne pochopený, viz:
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... sc&start=0
To vubec neznamená, že bych nekomu ubíral fantasii, prostoru je ve skutečnosti dost, jen nemá cenu ho zapratávat neprehlednou hromadou novin.

Navíc lze udelat fyzikální model všech jevu zcela bez použití síly, avšak je to značne neprirozené a komplikované v dusledku slabé infrastruktury pro tuto situaci po všech stránkách(pedagogika, filosofická interpretace, fyzika). Síla fyzicky nemusí existovat, to, co vnímáme jako sílu nemusí být osobitý, skutečný a pusobící fenomén, napríklad deformační a podobné účinky na hmotné telesa lze interpretovat i jinak.

[buky]

Gabča, nevzdávej to! . Ľúbim ťa ! . Z hlediska zákonu zachování energie, zestrojení gravitačního motoru (PM) není možné, ale tomuhle zákonu už zvoní umieračik. Nedívej se na to zhlediska energie, ale jen čisto z hlediska působení sil. Napr. vodní turbinu nepohání "kinetická energie" ale hybnost vody, voda v přehrade není "potenciální energie" ale naakumulovaná síla, ktorá je připravená konat práci, tudíž působit silou po dráze.

čau kamaráde, již jsem koukala, že oba patříme do stejného blázince . Lúbit mňa bych Ti moc nedoporučovala , ale zato přátelství už teď je mezi námi na život a na smrt. Páč, a to je největší legrace, i pro mě jako pro Tebe je energie prachobyčejná hybnost. V pár věcech se kolegiálně lišíme, ale to nevadí, i p = F * v vypadá velice dobře. Víš něco o veličině, síle zvané ryv?

Ľúbim ťa, beru spiet. Ale mám taky silnej pocit že patříme do stejného pytle bláznivých nápadů . Jeden můj nákres je i vo fotogalerii, ale stavím něco jiného, je to takovej hybrid PM - MM .
Energie resp. její proměna slouží k získání síly, ale o síle zvané ryv nevím nic.

Akord, energia ako makroskopická veličina? To mi je ale novinka !

[Akord]

Akord, energia ako makroskopická veličina? To mi je ale novinka !

Nie som si istý, či si to pochopil tak, ako to bolo napísané a myslené. Tvoja otázka je mi v zmysle toho, čo som napísal úplne nejasná a nekonkrétna.

[Gabča]

.... i pro mě jako pro Tebe je energie prachobyčejná hybnost.

Energie ve své podstate není hybnost. Duvod je ten, že součet malých náhodných hybností nedá jednu velkou usmernenou hybnost. Z rozptýleného velkého a pomalého chaosu se v prírode samovolne nestává usporádaná a pripravená záležitost pro vhodné použití.

Dokážu si to představit, jak je to myšleno. Jde zkrátka o praktickou stránku. Energii chceme takovou, jaká je vidět. I kdyby se mohla rozletět, ale je něčím bržděna, nás zajímá výsledek .. tedy po odečtení brždění.

[Gabča]

Jeden můj nákres je i vo fotogalerii, ale stavím něco jiného, je to takovej hybrid PM - MM .

Hm, docela se to podobalo té mojí věci, akorát by to běhalo na druhou stranu, rozuměno: nahoru rychle, dolů pomalu. Proč to máš dolů rychle a nahoru pomalu? Nebo, kde tkví jádro nápadu?

[Gabča]

Napsat, že energie má neco společné s hybností je skoro totéž, jako napsat, že flaška, co stojí na stole vykonává práci.

Já vím, flaška na siloměru ukáže sílu, urychlení směrem dolů, ale nic jiného se neděje. Zajímá to ale třeba stavbaře, to že most stojí roky na místě bez pohnutí, ještě neznamená, že jeho tíha jednou po letech nerozdrtí sebe, či své základy. Materiál nejdřív skálopevný, je-li pořád zatížen, a pořád se na něm "koná násilí", nakonec může zkolabovat. A pak ... když je ze začátku materiál v lepší kondici, tak je vydáváno méně energie na jeho zničení, než ve chvíli pádu (více evidentní práce)? To je třeba otázka, se kterou si lámu hlavu momentálně.[/quote]

[laik]

Zdravím
jako naprostý laik si myslím že:
Za prvé ,flaška na stole dělá např: i odpor proudícímu vzduchu ,čímž koná další práci ,kromě tlaku na podložku
A za druhé ,jako stavbař si myslím ,že když už most stojí ,tak pokud se NIC neděje tak sám od sebe se nemůže zhroutit ,ani nic a bude stát xy (neví jak vyjádřit nekonečno) let.ale postačí slabej závan větru ,či žížala udělá pod tím v zemi tunýlek ,nebo mravenec vleze na jedno hooodně naplí lano ,nebo projede 1000000 aut co lehce otřásají konstrukcí a konají práci ,ale 1000001 auto už bude to poslední....... a už je vykonaná práce z kterou nějak nebylo počítáno.......
Nějak mě tak připadne ,že na práci sou dva málo....ne?...že musí byt tři..........
hmmmmmm....si teda jako laik myslím....

[spaceball]

Zdravím
jako naprostý laik si myslím že:
Za prvé ,flaška na stole dělá např: i odpor proudícímu vzduchu ,čímž koná další práci ,kromě tlaku na podložku
A za druhé ,jako stavbař si myslím ,že když už most stojí ,tak pokud se NIC neděje tak sám od sebe se nemůže zhroutit ,ani nic a bude stát xy (neví jak vyjádřit nekonečno) let.ale postačí slabej závan větru ,či žížala udělá pod tím v zemi tunýlek ,nebo mravenec vleze na jedno hooodně naplí lano ,nebo projede 1000000 aut co lehce otřásají konstrukcí a konají práci ,ale 1000001 auto už bude to poslední....... a už je vykonaná práce z kterou nějak nebylo počítáno.......
Nějak mě tak připadne ,že na práci sou dva málo....ne?...že musí byt tři..........
hmmmmmm....si teda jako laik myslím....

To co myslíte - flaška, most...dokonce i magnet který Vám na ledničce drží lístek se vzkazem od manželky....toto vše
nekoná žádnou práci - představte si to jako "konzervy" energie. Když vezmu elektrolytický kondenzátor z nějakého
rádia, nabiju ho z ploché baterie a položím na stůl, také tento kondenzátor nekoná práci i když jsem ho "naplnil"
energií. Práci začne konat až když k jeho kontaktům připojím žárovičku a ona se na chvíli rozsvítí. Flaška sice tlačí na
stůl - podložku, ale protože se nehýbe, nekoná práci. Pokud by se podložka pod flaškou pořád a pořád prohýbala, bude
zde jasně patrná práce. Most sám o sobě práci nekoná - drží pohromadě stavitelským důmyslem a energií vloženou při
stavbě. Díky této vložené energii mohou jezdit po mostě auta, ale most sám o sobě žádnou práci nekoná a rovněž se
chová jako konzerva energie, která se uvolní až tím, že někdo ten most podtrhne, a pak teprve padající bloky betonu
konají práci - uvolní se energie vložená stavitelem, který tyto bloky při stavbě musel jeřábem vytáhnout nahoru...
Kdyby totiž stacionární těleso konalo práci, vyčerpalo by si všechnu svou vnitřní energii a takové těleso (například
flaška) by se rozplynula. Vzhledem k tomu, že toto nebylo pozorováno, usuzujeme, že věci které se nehýbou vůči své
podložce - nekonají práci. Flaška a proudicí vzduch - opět zde flaška nedělá práci (nehýbe se), ale tu práci dělá
vzduch, který se hýbe a chce ji převrhnout. Záleží, jak je tá flaška těžká - to je ta jedna ze zakonzervovaných energií
a pokud je slabá, flaška se převrhne a teprve koná práci - uvolní tu jednu ze zakonzervovaných energii a díky tomu se
rozbije. Otřásající se konstrukce mostu - to je opravdu práce (je tam patrný pohyb). Kmitáním dochází k uvolňování
energie a mostní konstrukce díky ztrátě této své energie kmitáním, což se projevuje únavou materiálu, vydrolením
nebo popraskáním betonu, zapříčiní jeho destrukci (uvolnění vložené energie) i za přičinění onoho mravence, který
svou maličkostí zapříčinil kritickou nestabilitu doposud v těsně podkritické situaci. Tlak na podložku - od magnetu, od
flašky, od mostu - také se nejedná o práci. Jestliže nafouknu pouťový balónek (je pravda, že na stěny balónku působí
tlak určitou silou), opět je tato energie zakonzervovaná a pouze drží tvar balónku - žádnou práci nekoná - i po milion
let (pokud se materiál nerozpadne) bude balónek držet svůj tvar a žádnou jinou práci nebude potřebovat k udržení
tohoto svého tvaru. Pokud by totiž k udržení tohoto svého tvaru nějakou práci potřeboval, po nějaké době by si
vyčerpal všechnu svou energii a balónek by se rozplynul nebo splasknul. Pokud však uděláme do balónku
dírku, odletí (vykoná práci).

[buky]

Jeden můj nákres je i vo fotogalerii, ale stavím něco jiného, je to takovej hybrid PM - MM .

Hm, docela se to podobalo té mojí věci, akorát by to běhalo na druhou stranu, rozuměno: nahoru rychle, dolů pomalu. Proč to máš dolů rychle a nahoru pomalu? Nebo, kde tkví jádro nápadu?

Gabčo, nevím jak to myslíš dolů rychle a nahoru pomalu. V této podobě se to točit určitě nebude, spíš mi jde o to jestli se to vůbec pohne, jestli se ten kotouč (rotor) pootočí.
Škoda že nevím jak to ty myslíš s tíma pružinama, protože jsem to taky skoušel.

[Gabča]

Gabčo, nevím jak to myslíš dolů rychle a nahoru pomalu. V této podobě se to točit určitě nebude, spíš mi jde o to jestli se to vůbec pohne, jestli se ten kotouč (rotor) pootočí.
Škoda že nevím jak to ty myslíš s tíma pružinama, protože jsem to taky skoušel.

"Dolů rychle a nahoru pomalu", no to je jako v životě , jestli jsi to ale nemyslel ještě jinak . Né, jde o to, že jak bylo na Kadlíně na beton prokázáno, volný pád je 9,81 m/s2. Tedy, získaná rychlost závaží během 1 metru pádu (nikoli 1 sec) je nejdříve vyšší, poté klesá. Já tedy chtěla udělat stroj, kde by závaží pomalu klesalo a rychle stoupalo .
Jenomže .. než jsem to stihla vůbec začít, tak mi došlo, že tudy cesta nepovede. Všechno, co by akumulovalo padající rychlost a zpomalovalo pád, by nedokázalo přijmout všechnu tu hybnost, to by předmět vůbec nesměl do ničeho tlačit, o nic se ze spodu opírat. Jen akumulovat ... a to prostě nejde . To by byl zázrak. Cokoli, co ho zespodu tlačí, mu energii bere.

Jediné, co nyní připouštím, je pokud by předměty padaly volným pádem, a zpět by vylétávaly stráášně moc rychle do nebe, rychleji než volný pád. Jenomže, to nikdy neuskutečním, jen se možná, možná kouknu na okamžitou spotřebu stíhaček při letu střemhlav do nebe , chjo, no není s tím legrace? Je.
Přeju Ti krásný den a nevzdávej to svoje, třeba zrovna budou všichni čubrnět, jak to pofrčí .
Zatím ahoj Gabča

[Gabča]

Flaška sice tlačí na stůl - podložku, ale protože se nehýbe, nekoná práci. Pokud by se podložka pod flaškou pořád a pořád prohýbala, bude
zde jasně patrná práce. Most sám o sobě práci nekoná - drží pohromadě stavitelským důmyslem a energií vloženou při
stavbě. Díky této vložené energii mohou jezdit po mostě auta, ale most sám o sobě žádnou práci nekoná a rovněž se
chová jako konzerva energie, která se uvolní až tím, že někdo ten most podtrhne, a pak teprve padající bloky betonu
konají práci. Jestliže nafouknu pouťový balónek (je pravda, že na stěny balónku působí
tlak určitou silou), opět je tato energie zakonzervovaná a pouze drží tvar balónku - žádnou práci nekoná - i po milion
let (pokud se materiál nerozpadne) bude balónek držet svůj tvar a žádnou jinou práci nebude potřebovat k udržení
tohoto svého tvaru.

Vím, já tomu rozumím ... jediné, co mi na tom vadí, že se chce při zrychlení 1m/s2 po jednom metru celé stihnout za jednu sekundu, což prostě nejde, protože to trvá 1,414 sec, .. ale tím už tady všechny nudím, a slíbila jsem, že budu držet hubu .

Mám jedno východisko ... váš pohled - pokud flaška jen stojí, tak se nic neděje, může být normálka doplněn alternativním pohledem na to samé:
Flaška nejen tlačí, uděluje pravidelně energii směrem dolů, a proti tomu působí jiné energie směrem nahoru, stůl dává energii flašce. Oba dva tedy dohromady mají bilanci nula. Vlastně tam proti sobě tlačí nějaké ty vnitroatomové síly atd. ale tomu nerozumím. Ale všechny mají bilanci nula, pokud některé nepřevládnou.
A teď ... co je správně ... a co je praktické a jednoduché, uznávám, že praktičtější je asi to vaše. Uznávám, že to musí strašně nudit to číst . A cesta k VE tudy asi taky nevede, tedy, jen jsme si hezky popovídali .


Ta moje otázka byla ... ne jestli most dává energii, ale která energie most zničila .. a ta se podle mého do něj opírala i v době, kdy se žádná práce nekonala. Možná to urychlilo nějaké to projíždějící auto, ale hlavní roli v tom měla planeta Země. Vznikaly nějaké ty mikrotrhlinky, na které je zapotřebí ničivé energie. A mě ničí otázka, jestli ta ničivá gravitační energie je v okamžiku pádu větší, než celou tu dobu předtím, kdy dělala jen mikrotrhlinky? Je furt stejná, ikdyž nebyla vidět v pohybu těžkých betonových bloků.

Nj, tedy, ikdyž už jsem to popisovala, síla Newton by měla být popisována spíš než zrychlení vteřinové po dráze, jako síla potřebná k překonání odporu dráhy (1/s) Nebijte měěě. Uš mlčim.

Vaše Drontovka nudící (se momentálně v práci, proto tyhle výplody plodící)

[spaceball]

Vím, já tomu rozumím ... jediné, co mi na tom vadí, že se chce při zrychlení 1m/s2 po jednom metru celé stihnout za jednu sekundu, což prostě nejde, protože to trvá 1,414 sec, .. ale tím už tady všechny nudím, a slíbila jsem, že budu držet hubu .

Mám jedno východisko ... váš pohled - pokud flaška jen stojí, tak se nic neděje, může být normálka doplněn alternativním pohledem na to samé:
Flaška nejen tlačí, uděluje pravidelně energii směrem dolů, a proti tomu působí jiné energie směrem nahoru, stůl dává energii flašce. Oba dva tedy dohromady mají bilanci nula. Vlastně tam proti sobě tlačí nějaké ty vnitroatomové síly atd. ale tomu nerozumím. Ale všechny mají bilanci nula, pokud některé nepřevládnou.
A teď ... co je správně ... a co je praktické a jednoduché, uznávám, že praktičtější je asi to vaše. Uznávám, že to musí strašně nudit to číst . A cesta k VE tudy asi taky nevede, tedy, jen jsme si hezky popovídali .


Ta moje otázka byla ... ne jestli most dává energii, ale která energie most zničila .. a ta se podle mého do něj opírala i v době, kdy se žádná práce nekonala. Možná to urychlilo nějaké to projíždějící auto, ale hlavní roli v tom měla planeta Země. Vznikaly nějaké ty mikrotrhlinky, na které je zapotřebí ničivé energie. A mě ničí otázka, jestli ta ničivá gravitační energie je v okamžiku pádu větší, než celou tu dobu předtím, kdy dělala jen mikrotrhlinky? Je furt stejná, ikdyž nebyla vidět v pohybu těžkých betonových bloků.

Nj, tedy, ikdyž už jsem to popisovala, síla Newton by měla být popisována spíš než zrychlení vteřinové po dráze, jako síla potřebná k překonání odporu dráhy (1/s) Nebijte měěě. Uš mlčim.

Vaše Drontovka nudící (se momentálně v práci, proto tyhle výplody plodící)

Ale ono je to opravdu tak (žadné nudné čtení)... síla na podložku od flašky do stolu a stůl stejnou silou proti
flašce - ve finále máme výsledek 0. Pojem práce je chápan tak, že vezmu kbelík s vodou a přenesu jej na jiné
místo. To "přenesu" je ekvivalent práce...Atomové síly jsou rovnež v podobné "rovnováze" ale na rozdíl od gravitační,
jsou omezeny svým dosahem i když se jedná o nejsilnější interakci...
Ta energie, která se o most "opírala" před jeho destrukcí - je vyrovnávána stejnou energií mostu - most klade odpor
a při správně vložené energii do jeho stavby (pečlivě zkonstruován a postaven) je schopen klást stejně tak velký
odpor, jako vnější síla na něj působící - a to až do nekonečna. Síla, která dělá ty mikrotrhlinky je pořád ve stejné
velikosti jako ta, která na most působila i před tím (vynecháme rozložení sil...). Tím, že se most bráni s dostatkem
energie, jsou toho důkazem jen ty občasné mikrotrhlinky. Ipmuls pro narušení rovnováhy sil opravdu mohlo způsobit
projíždející auto - jiná další síla - jiný směr (vynecháme povětrnostní účinky a podobně) ale ani to není důvod k
destrukci. Aby byl most zbaven té své "síly" nebo energie, musel vykonat nějakou práci - musel se otřást (muselo
dojít k přemístění hmoty byť na krátký okamžik a na velmi malou vzdálenost a zpět - kmit). Tím, že most ve
formě práce odevzdal do okolí energii, oslabil tu svou vloženou při stavbě, která skvěle odolávala vyše uvedeným
silám a tyto síly na okamžik převládly a narušily statiku (týká se to mostu, u něhož nebyla použita technologie která
by počítala s jeho prací - kmitáním). Most je teď nucen klást odpor pozměněným směrem vůči stejné působící vnější
síle. Vlivem únavy materiálu - odevzdáváním energie do okolí ve formě tepla - ohýbaním železných vzpěr například,
nebo povětrnostním podmínkách a jízdou aut - jinak působících síl, dochází samovolně k nežádoucí práci mostu - most
kmitá ve větších amplitudách díky dřívějším prasklinkám a ztráci více energie tolika potřebné k odporu vnější síly. Až
spadne, uvolní se veškerá zbývající energie mostu (ošizena jen o tu, kterou most dříve "vyzářil" jako práci do
prostoru během kmitání...zapříčiněnou auty, vodou, větrem, gravitací....)
Výsledek teda je, že zaznamenaná uvolňovaná energie mostu při občasných "poruchách" a při stejné gravitační síle je
menší, než při energie uvolněná naráz (totální zničení mostu) - opět při stejné gravitační síle. Energie, která je
uvolněna naráz pádem mostu je sice ta největší, ale bude ošizena o energii, kterou most dříve ztratil při těch
"poruchách". Gravitační síla zůstáva i nadále stejná. Když to převedu na Vaši gravitační energii (potenciální energie v
gravitačním poli), pak je to tak jak říkáte - je větší při celkové destrukci než částečné. Součet těch dvou (částečné a
totální) musí být roven celkové energii, kterou bychom dostali v případě že sami podtrhneme zánovní most bez
začínajících trhlinek...

Síla:
Problém je v tom, že odpor dráhy jako takové neexistuje. Existuje třeba třecí odpor nějaké dráhy, nebo znatelný
odpor vzduchu špatného designu kapoty auta a pod. Na dráze může působit i nějaké pole které brzdí předmět, ale
tento odpor se dá vzorcem zohlednit jinak... Představte si, že letíte v raketě daleko od Země konstantní rychlostí
třeba 100km/s. Nebudete pociťovat žádnou sílou, protože raketa a i Vy v raketě letíte setrvačností (konstatní rychlost)
a vznášíte se v kabině. Pokud přidáte "plyn" na rychlost 110km/s, síla Vás přitiskne k sedačce a po chvíli, až po
dosažení oněch 110km/s, se opět vznášíte v kabině - držíte si setrvačností svou novou rychlost 110km/s a opět na
Vás nepůsobí žádná síla, která by Vás tiskla do sedačky. Aby Vás síla tiskla delší dobu a aby jste měla pocit že je
stále stejná, musíte šlápnout na "plyn" a držet na něm nohu - budete zrychlovat - třeba každou sekundu o 1km/s. Po
hodině letu s tímto zrychlováním už poletíte rychlostí 3710km/s ale síla bude stále stejná a můžete si ji po celou dobu
můžete kontrolovat, že tomu tak je(pokud by vás tá síla nerozmačkala, ale je to jen pro příklad) - celou hodinu jste
byla vystavena stejné síle kynoucí ze zrychlení a= 1km*s-2 = 1000m*s-2. Proto v té síle fajlíruje to zrychlení.
Obdobným principem ekvivalence jsme vystaveni i gravitační síle zde na Zemi. Nohama k Zemi jsme přitahováni
takovou silou, kterou docílíme například ve zrychlující raketě - každou sekundu o 9,81m - tudíž, gravitační síle
můžeme klidně říkat gravitační zrychlení a bude to správně.

[Akord]

.... i pro mě jako pro Tebe je energie prachobyčejná hybnost.

Energie ve své podstate není hybnost. Duvod je ten, že součet malých náhodných hybností nedá jednu velkou usmernenou hybnost. Z rozptýleného velkého a pomalého chaosu se v prírode samovolne nestává usporádaná a pripravená záležitost pro vhodné použití.

Dokážu si to představit, jak je to myšleno. Jde zkrátka o praktickou stránku. Energii chceme takovou, jaká je vidět. I kdyby se mohla rozletět, ale je něčím bržděna, nás zajímá výsledek .. tedy po odečtení brždění.

Myšleno to bylo spíše jinak, že energie, když se muže rozletet, muže být pritom brždena. Nás zajímá výsledek, tedy to brždení, a efekt, který se pritom projeví. To, co zbude po odečtení brždení nás naopak nezajímá.
Energie telesa se nemení, pokud teleso zachovává svuj stav, energie predstavuje míru nejakého stavu. Nám ale jde vždy o zmenu energie, tedy spomínané brždení toku energie, nebo podobný použitelný dej. Když prohlásím, že teleso pouze má nejakou energii, tak tím zároveň vyhlasuju, že jsem z ní práve nic nepoužil. Proto využít energii, kterou teleso pouze má je nelogický požadavek. Využitelný efekt mužu získat pouze zmenou energie. No a ta pak musí nekam téct. A zase dokola. (nemám na mysli doslovný tok nečeho, spíše makroskopické chování se nečeho, kde zmenu usporádání nazývám tokem) Sory, až jsem v nečem trefil dríví do lesa.