1220 píše:Protistátní není ale správný název.
Stát je tvořen -vámi - námi- VŠEMI ...
Stát a občané jsou dvě rozdílné věci.
Stát je zřízení, které bylo vytvořeno k tomu, aby v něm mohli jeho občané "normálně" žít, což znamená, že stát jim má zaručit všechna jejich práva - na život, na majetek, na bezpečí atd. Ta práva by měla (což už dávno nejsou) být jasně a nekompromisně definována. K jejich zajištění stát potřebuje určitý aparát, na jehož chod vybírá daně a má i určitou výkonnou moc, která mu dává možnost použít i určitého nátlaku nebo i násilí k zajištění pořádku a správného chodu.
Právě tato moc je problémem, protože umožňuje třeba vymáhání daní v nepřiměřené výši a jejich následné rozkrádání či zbytečné mrhání. Tím se vlastně staví stát proti občanům, nebo jinak řečeno, staví občany proti sobě. Ovšem všechnu moc má stát. Jako výsměch je to, že svoji moc definuje jako pouze propůjčenou, a to vůlí veškerého lidu, což se opakovaně musí deklarovat volbami. Lid si sice může svobodně "vybrat", koho bude volit, ale jenom z těch, kteří jsou vybráni předem. Takže sice existuje několik různých politických stran, ale jejich členové jsou naprosto stejně ničemní. Takže se prakticky liší jenom tím, co před volbami nalžou a naslibují, na co si myslí, že by se voliči mohli nejlépe nachytat.
Když už jsem to načal - z tohoto hlediska je demokracie jenom daleko více nákladná, protože "živí" mnohem rozsáhlejší aparát, který již z principu musí dosahovat velice špatných až ubohých výsledků. Diktatura se vyznačuje mnohem menším aparátem s daleko pružnějšími změnami, které mohou snadno a rychle reagovat na momentální situaci. Je sice jasné, že kvalita diktatury závisí na osobnosti diktátora, ale ten může být jen v tom nejhorším případě stejně neproduktivní, jako demokratický aparát - a ve všech ostatních už je jenom lepší. Dokonce i částky "naspořené" těmi nejhrabivějšími diktátory, jsou jenom směšnými almužnami v porovnání s úniky, úplatky a rozkrádačkami kteréhokoli demokratického státního aparátu.
Zdravím - poota