+1huhu píše:ještě jeden postřeh k tomu Granderovi. ..

Zdravím - poota
+1huhu píše:ještě jeden postřeh k tomu Granderovi. ..
Samozřejmě, zázrak je vždycky něco, co se děje jenom zcela vyjímečně, a tady se zřejmě jedná o zcela normální předávání "informací" z jedné vody do druhé.huhu píše:.. jen našel v přírodě vodu se specifickými vlastnostmi ( asi v té štole kde ji pil z vodopádu ) a všiml si , že voda z vodovodu při "kontaktu" s touto ochotně přijímá její vlastnosti. Žádný zázrak. ..
00:42:00 " očividně došlo ke snížení zamoření "Peter píše: Co se týče rušení radioaktivity, tak to dle filmu nebylo prokázáno.
Souhlasím s tebou : Žádný zázrak.
Pokud jsou výše uvedené spekulace o obsahu revitalizátoru správné, přirovnal bych to k magnetu. Ten taky zmagnetuje železo , ale nestane se , že by železo odmagnetovalo magnet. Ačkoli si myslím , že tato voda nemá s magnety nic do činění , jako představa přenosu té neznámé nehmatatelné a zatím neměřitelné informace to poslouží.poota píše:Zajímavé je na tom ovšem to, že k "přenosu" dochází pouze jedním směrem, tedy specifických vlastností do vodovodní vody a ne naopak.
podobnost čistě náhodná ... a celkem levné?? za hubičkuA(&F) píše:... podobnost čistě náhodná ... viz http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=2816#2816 ... zajímavej je hlavně ten druhý odkaz v příspěvku (i s následnými pododkazy) ... ale ani tomu mixéru se už dneska nesměju ...... A. ...
PeS: ... odkaz na prodejce "Gardnera" v Česku http://www.vodaeco.cz/uprava-vody/nabidnete-si-2.html ... výsledek zaručen a ceny lidové ...![]()
![]()
...
Dešťová voda v našem sudu je plná řas , takže asi kecáš.Peter píše:Třeba i dešťová.huhu píše:
Kdoví , třeba je voda s podobnými vlastnostmi vcelku běžná.
Drobná nesrovnalost u Tebe - Viktor nehovoří o tom, že by teplota pramene byly 4 stupně - k té anomální teplotě se musí dostat, aby se zbavila všech příměsí, které z ní činily vodu "dešťovou", znečištěnou látkami, které odnáší z povrchu a podpovrchových vrstev dolů. Podle Viktora je teplota pramene pod 10ti stupni, já jsem naměřil přímo v pramenech 8 stupňů +/- půl stupně.Slavek Krepelka píše:.. voda, která vyvěrá při teplotě kolem 4°C ..
Gravitace, a to i podle Viktora, působí na vodu jen do té doby, dokud má "běžné" vlastnosti - to znamená, dokud nedosáhne anomálního bodu. Pak se její vlastnosti radikálně mění nějakým způsobem, který Viktor vysvětluje pro mne také nepříliš důvěryhodně pomocí těch vrstev různé vody a stoupající teploty. Avšak ať již z jakéhokoli důvodu, přece jen dochází k rozložení vody do dvou složek zřejmě plynného charakteru. Ty pak společně stoupají proti gravitaci a nejsnáze skalním masivem, přičemž jejich teplota stoupá. Tato teplota zřejmě rozhoduje o tom, které látky cestou do sebe vměstná, lépe řečeno v jakém pořadí. Tím je dáno to, proč se v ní opět nerozpustí všechno totéž svinstvo, kterého se zbavovala cestou dolů.Slavek Krepelka píše:..Samotný masiv skály je jednou z podmínek pro stoupání vody pramene. ... stejně tak jako gravitace působí všeobecně směrem dolů, ke středu Země, působí také stranově řekněme v šachtách, nebo v horském masivu, a to celkem dost výrazně. ..
Nazdar Petře, tohle je citace Schaubergera přímo z toho Tvého Pdf, str. 4, odstavec 3. :poota píše:Drobná nesrovnalost u Tebe - Viktor nehovoří o tom, že by teplota pramene byly 4 stupně - k té anomální teplotě se musí dostat, aby se zbavila všech příměsí, které z ní činily vodu "dešťovou", znečištěnou látkami, které odnáší z povrchu a podpovrchových vrstev dolů. Podle Viktora je teplota pramene pod 10ti stupni, já jsem naměřil přímo v pramenech 8 stupňů +/- půl stupně.Slavek Krepelka píše:.. voda, která vyvěrá při teplotě kolem 4°C ..
Ono to řešení je možná ještě někde jinde. Tak mne to nějak trklo s tou rosou. Grebennikov popisuje jak kousek stonku trávy pokosené před slunkem a za rosy, položené na plochu kosy proti zesílení kosy jako do žlábku, dokáže odstrčit jiný kousek stonku. Přeloženo do jednoduché češtiny, že velice mokrý stonek za těchto podmínek dokáže odpuzovat druhý. Pozoruhodné je, že na železné kose. Ta železná kosa naznačuje, že nejde o magnetický efekt a že jde o pole jaksi jiné. Vodivost kosy a vody s "nečistotami" zase naznačuje, že nejde o elektrostatický efekt. Co nám tedy zbývá? Van der Waals je chápána jako přitažlivá síla a tudíž by měla být také z obrazu, ale zde bych se vehementně bránil, protože u rtuti je v podstatě odpudivá. Jaksi se to chová podobně jako supravodivé magnetické pole, ale toto pole to taky asi být nemůže. Co tedy zbývá? Jedinné, o čem vím, je vlastní homogenní gravitační pole, které vytěsňuje celkové gravitační pole Země a tím pádem způsobuje levitaci svého zdroje, stejně jako Meisnerovo supravodivé pole je vytěsňováno z jakéhokoliv magnetického pole. Šahaje do paměti a mých TTF serií, dospekuloval jsem se kdysi k tomu, že molekuly plynů se rozpínají právě díky takovýmto polím. Jenže jejich čistota a hlavně struktura a charakter, má také vliv na jejich vzájemné působení a na vytěsňování všeobecného gravitačního pole. Kinetická teorie tlaků v plynech je nesmyslná.poota píše: Gravitace, a to i podle Viktora, působí na vodu jen do té doby, dokud má "běžné" vlastnosti - to znamená, dokud nedosáhne anomálního bodu. Pak se její vlastnosti radikálně mění nějakým způsobem, který Viktor vysvětluje pro mne také nepříliš důvěryhodně pomocí těch vrstev různé vody a stoupající teploty. Avšak ať již z jakéhokoli důvodu, přece jen dochází k rozložení vody do dvou složek zřejmě plynného charakteru. Ty pak společně stoupají proti gravitaci a nejsnáze skalním masivem, přičemž jejich teplota stoupá. Tato teplota zřejmě rozhoduje o tom, které látky cestou do sebe vměstná, lépe řečeno v jakém pořadí. Tím je dáno to, proč se v ní opět nerozpustí všechno totéž svinstvo, kterého se zbavovala cestou dolů.
No, zeptal bych se asi takhle: Co měl Schauberger za technické vybavení a možnost pokusničení, aby byl schopen taková tvrzení, jako že se voda někde pod zemí rozloží na plynné složky, skutečně podložit faktuální dokumentací. Pokud vím, nic. Jedinné co měl, byly jeho pokusy s různými udělátky, což mu dávalo jakési výsledky, které ho vedly k těmto závěrům, ale já bych s nimi nebyl až tak moc spokojený, pokud se pro ně nenajde nějaká, alespoň rozumná podpora. Osobně jsem přesvědčen, že voda a různé prvky se v zeměkoili neustále produkují a tím pádem musím připustit, že voda vzniká teprve sloučením plynů. Nicméně, bude to dost složité. Pokud si však uvědomíme co cestuje zemskou kůrou bludných elektrických proudů, narazíme na mechanismus, tedy elektrolýzu, který může stát alespoň částečně za rozkladem vody v zemi na kyslík a vodík a tím na eliminaci všeho, co sebou dešťovka, či jakákoliv vsáklá voda nese. Zárověň zde narážíme na nekonvekční, (elektrohydrodynamický) princip pohybu a pumpování vody. No a slučování už zase je možná spontání, ať už katalytické, nebo termální. Vyloučit se to tedy tak, jak to Viktor píše, alespoň kvalitativně nedá, ale je otázkou, jak by to vypadalo kvantitativně. Zde by si také člověk měl uvědomit, že tyto "bludné" elektrické proudy nutně sledují elektrolyty, protože prakticky vše ostatní je nevodivé a že tudíž elektrolýza v zemi by měla k disposici prakticky všechnu energii těchto proudů a není toho zrovna málopoota píše:Teplota kolem 8mi stupňů zřejmě způsobuje "sloučení" obou plynných složek na kapalinu, na kterou ale i nadále gravitace nijak nepůsobí, takže může stoupat dál. Tuto stoupací schopnost zřejmě ztrácí při teplotě 10 stupňů, ale k tomu, aby na gravitaci reagovala normálně, je nutné sluneční světlo, jak naznačuje ranní rosa. K tomu, aby získala všechny svoje "normální" vlastnosti je potřeba ještě styk se vzduchem.
My známe jenom takovou vodu, jaká se vyskytuje v atmosférické polovině úplného vodního cyklu. O tom, jak se její chemické a fyzikální vlastnosti pod zemí postupně mění, nevíme prakticky vůbec nic. Prostě dešťová a znečištěná voda nějakých vlastností se nám ponoří do jakési "černé skříňky", ze které se nám vesele vynoří třeba o několik set metrů výše s naprosto jinými vlastnostmi. Jisté je jenom to, že kdyby celou tu dobu měla ty vlastnosti, které u ní známe, rozhodně by to nemohla dokázat. Logicky tedy docházím k názoru, že se v podzemí její vlastnosti velice radikálně změní. Ve chvíli, kdy se vrátí do "našeho" světa, přijme opět vlastnosti, na které jsme u ní zvyklí.
Naprosto s tebou souhlasím, že účelem by mělo být s tím nějak konstruktivně pohnout. Nicméně, z mých zkušenosti vyplývá, že pokud nenajdeme příčiny toho, v čem to vázne a neodstraníme je, dost se natlačíme a i když s tím pohnem, bude se to stále zadírat. Je to jak tlačit žebřiňák s polámanými koly. Sice se to dá řešit vědecky, zapřáhnout víc kobyl, najmout víc vozků a víc práskat bičem, aby se to nějak sunulo, ale já bych přeci jenom raději viděl ta kola poopravovaná, nebo vyměněná. Nejdříve je ale třeba je identifikovat a zhodnotit.poota píše: Jestli tyhle její proměny, jejich důvody a průběh popisuje Viktor úplně správně a přesně, nepovažuji za až zas tak zásadní - z mého pohledu nám toho předkládá až dost a dokonce i víc, než jsme schopni pochopit a vstřebat, a rozhodně mnohem víc, než si zasloužíme. Ale jako nic jiného, není nutné ani jeho názory přijímat naprosto nekriticky. Jenom bych nám k tomu pochybování přál takové schopnosti, abychom byli schopni jeho objevy posunout někam dopředu, místo abychom s nimi šibovali do jenom do stran a nebo zpátky.
Zdravím - poota
Ano, máš pravdu. Jenže Viktor píše "blízkou 4°C" - a Ty píšeš "vyvěrá při teplotě kolem 4°C".Slavek Krepelka píše:.. "Horské prameny, jež se vyskytují ve velkých nadmořských výškách, mají vesměs teplotu blízkou 4°C a z toho se dá usoudit, že pohyb pramenité vody se uskutečňuje ve vrstvě č.1."
Osobně se domnívám, že voda se v dolní úvrati rozkládá na cokoli jiného než vodík a kyslík, protože tyto dva plyny by nebyly ochotny vedle sebe společně putovat, aniž by se tak dlouhou dobu sloučily - a pak zničeho nic by ke sloučení došlo. Mám pocit, že z nějakého důvodu se tam dole voda rozštěpí tak, že se vodík začne vázat s různými formami uhlíku na různé uhlovodíky a kyslík vytváří nějakou obdobu kysličníků. Přitom se nemůžu zbavit dojmu, že se nejedná o nám běžně známé chemické sloučeniny nebo fyzikální roztoky, protože pro jejich vytvoření je nutné i spolupůsobení pohybu.Slavek Krepelka píše:.. narazíme na mechanismus, tedy elektrolýzu, který může stát alespoň částečně za rozkladem vody v zemi na kyslík a vodík ..