Maroši, já teď tady zkusím načrtnout pár kvantitativních faktů, při kterých budu vycházet z těchto obecných údajů a budu uvažovat nikl s atomovým číslem 58.
Obecné:
Rychlost světla=299792458m/sec, Planck.konst h=6,62606896E-34 Jsec, Atomová hmotnostní konstanta=1,660538921E-27 kg,
Převodní konstanta mezí ElektronVoltem a Joulem 1eV = 1,602E-19 J
Nikl58:
Hustota=8,908 g/cm3, Relativní at.hmotnost=58,6934, Podle Wiki Měrná(mělo by být molární!!) tepelná kapacita=26,07 [J mol-1 K-1],
Molární objem=6,59 E−6 [ m3/mol] = 6,59 [cm3/mol], a z toho vypočítaná Měrná tepelná kapacita v J na ccm3 na 1°K=3,956.
Z těchto údajů mi kupeckými výpočty(žádné vymývání mozku), jestli jsem neudělal chybu vychází, že jestli pustím do nanočástice (pro jednoduchost tvaru krychle) energetický řízek 2.23[MeV]=3,57E-13[J], tak se mi nanočástice o velikostech 10, 100 a 1000nm ohřeje o 90000, 90 resp o 0,09[°K]. Už tady je vidět, proč Defkalion preferuje mikročástice před nanočásticema.
Pro gama záření 2,23MeV mi podle E=hf vychází frekvence záření 5,39E+20[Hz] s vlnovou délkou 1,85E-21[m].
Při hmotnosti 1 atomu niklu cca 9,75E-23[g] vychází počet atomů niklu v 1mm3 cca 9,14E+19 a přibližný počet atomů na 1mm délky cca 4,5 milionů tj rozteč atomů řádově 220[nm]=220E-9[m], což je o mnoho řádů více než vlnová délka gama záření.
Já nevím do jakých frekvencí byl zkoumán Comptonův jev, ale radary pracujou na Giga-frekvencích a tady jsou frekvence gama o 8-9 řádů vyšší, pro něž rozteč atomů vytváří obrovská okna.
Co je ale jiné proti normálním podmínkám, za kterých byl Comptonův jev zkoumán, je prostředí. Musíme si uvědomit, že prostor mezi atomy je vyplněn strašné silným elektromagnetickým polem, o jehož rozložení a síle si teprve začínáme dělát představu. Nevím jak ty, ale já si zatím neumím vůbec představit chování těch gama-fotonů v tom uzavřeném kontejneru atomů a polí ze kterých podle všech známek nemá šanci uniknout.
Kdyby fyzikové ve své nezměrné pýše (a kdoví jestli ne záměrně) nezablokovali na čtvrt století volnou výměnu názorů v této oblasti, mohla by už být fyzika podstatně dále v oblasti kvantových teorií o chování pevných látek.
Zajímavě popisuje Ludwik Kowalski pokusy jistého rusa Dr. Karabuta v tomto dokumentu
http://pages.csam.montclair.edu/~kowals ... rabut.html .
Podle něj naměřil protony s energiemi do 3MeV, alfa-částice do 14MeV a měkké roentgenové záření.
Po mnohahodinových pokusech kromě abnormálního výskytu tepla zjistil isotopy s nejméně 1% výskytem 7Li, 12C, 15N, 20Ne, 29Si, 44Ca, 48Ca, 56Fe, 57Fe, 64Zn, 66Zn, 75As, 107Ag, 109Ag, 110Cd, 111Cd, 112Cd and 114Cd.
Fyzikové na rozdíl od politiků to jednou pod tíhou důkazů budou muset uznát ať se jím to líbí, nebo ne.
Doufám, že letošní rok bude pro technologii LENR (dříve "studená fůze") přelomovým a první takový nejbližší termín se nabízí příští čtvrtek 4.7.2013.
Zdraví E_man