Alternativní historie

[poota]

. K Zástěrově teorii ohledně Znojma jako Wogastisburgu a původnímu centru Velkomoravské říše s tím, že Sámo/Samoslav využil římské strážní věže (znojemský „Raubenturm“).
. Archeologický průzkum tuto teorii sice nepotvrdil, ale ani nevy­vrátil! To znamená, že přímo pod rotundou mohl být pohřben jak Rostislav, tak i Metoděj - bylo nalezeno místo pro 2 dospělé a 1 dětský pohřeb. S nej­větší pravděpodobností dal dotyčné kosti zlikvidovat Břetislav II. (1060*÷1100), stejně jako prp. on dal popud k li­kvidaci „závadných“ (ti­tu­lační pásky psané cyrilicí) částí maleb v rámci boje proti pohanství a falešné víře.
. Ostatní panovníci byli zřejmě pohřbeni nikoli přímo pod rotun­dou, ale v ně­kterém výklenku podzemních chodeb, nejspíš v těs­né blízkosti rotun­dy. Zdá se to být logičtější vzhledem k li­té podlaze v rotundě – s jejím na­ru­še­ním se počítalo asi pouze vyjímečně, navíc pod ní nebyl dosta­tečný prostor pro více hro­bů. Snadněji přístupné ostatky mohly vzít za své již celkem kdykoli.
. Zatím (zdůrazňuji že opravdu pouze zatím!) ze štítů ve Znojemské ro­tun­dě vyplývá, že vláda se střídala mezi čtyřmi rody. Rod (zatím označovaný) „A“ začíná Sámem a používá červený štít se stř okrajem. K tomuto štítu později mohl být přidán jako klenot červený sup se stř zbrojí. Tím vypa­dá přesně tak, jak vypadá skutečný erb Moravy (červe­ný štít se stř okrajem//čv sup se stř zbrojí jako klenot, čv/stř fafrnochy) znázorňovaný "ša­cho­vanou orlicí" ve štítě.
. Tento rod byl již druhým panovníkem vystřídán rodem „B“, který používal stříbrný štít s červeným okrajem. K tomuto štítu mohl být později přidán klenot stříbrné orlice s červenou zbrojí, takže odpovídá pozdějšímu Přemyslovskému skutečnému erbu (stří­brný štít s červe­ným okraj­em//stř orlice s čv zbrojí jako klenot, čv/stř fafrnochy), který byl zná­zorňován ja­ko plamenná orlice ve štítě (a později jako celý lev ve štítě).
. Tento rod byl 5. panovníkem vystřídán rodem „C“, který používal štít stř-čv štípený, později se stříbrným lvem v klenotu. Tento erb bývá přisuzován Mojmírovcům, pak starším Děpolti­cům, po nich Slav­ní­kov­cům, kteří jsou jejich pokračovateli, a posléze mladším Dě­pol­ticům, kteří zřejmě tento erb převzali jako odumřelý. Klenotem stř lva nahra­dili Přemyslovci svůj původní klenot stř orlice, zřejmě proto, aby setřeli vazbu na Moravu, a současně aby mohli vydávat Děpoltický erb za pozdější variantu erbu Přemyslovského. Pokud by totiž přiznali sou­vis­lost s Moravou, přiznali by zároveň podřízenost Prahy Znojmu a také podřízenost pražských Přemy­slovců Přemyslovcům moravským.
. Tento třetí rod byl střídán rodem D po­uží­vajícím štípení pře­kro­čené, kte­ré lze popisovat i jako štít se sekerou herolt­skou, později doplněný kle­no­tem jedné či dvou seker, který souvisí s rodem Vršov­ců jako vévo­dů Luckých.
. Mezi těmito erby, ve Znojemské rotundě prokázanými, se nutně též má nacházet ještě červený štít se třemi stříbrnými břevny, který patřil rodu E. K tomu byla později přidána jako klenot stříbrná duta (popi­sovaná též jako péřová koruna králů Moravských) a břevna byla posu­nuta vzhůru. Tento erb patřil později Meziříčským z Lom­nice a rodu z Poděbrad a Kunštátu.
. Mezi těmito pěti rody (míněno A,B,C,D a E) probíhal zřejmě urputný boj o moc, protože tyto erby se stále v řadě panovníků střídají. Prvních 8 pa­novníků horního pásu, který byl zřejmě namalován dříve, a za­zna­me­nán (upraveně) Kosmou jako mýtická knížata po Přemyslovi, je s pláštěm a znázorňuje nejspíš přímou po­sloup­nost Velkomoravských pa­novníků. Ve spodním pásu násle­duje 10 panovníků s pláš­těm a 9 pa­novníků bez pláště. Tato část byla zřejmě namalována později a dosud není jisté, co zná­zorňuje. Údajně panovníci s pláštěm jsou přímým pokra­čováním předchozího pásu - podle jedněch Přemyslovci praž­ští a bez pláš­ťů Přemyslovci moravští, dle druhých naopak. Podle štítů, kte­ré i u panov­níků bez plášťů vykazují podobné střídání rodů, jako mezi panovníky s plášti, se však zdá být vyloučeno, aby se jednalo o jedno­li­tou přímou linii pražských Přemyslovců.
. Nejedná-li se však o posloupnost rodovou, jedná se tedy zřejmě o po­sloup­nost dynastickou, avšak otázkou zůstává, podle jakého klíče. Po­kud by byl chronologický, je obtížné vysvětlit, proč jsou panovníci bez plášťů vedle sebe. A co vlastně plášť znamená. Navíc k jakému úze­mí jsou pa­novníci vztaženi. Jestliže se nejedná pouze o Velkomoravskou říši, může jít i o přidružené území Čech, které je ovládáno týmiž vlád­nou­cími rody.
. Klíč k freskám ve znojemské rotundě byl zcela jistě přiložen. Jména jed­not­livých osob byla napsána v titulačních páskách, které ovšem byly poz­ději odstraněny. Další klíče, které zaručují správný výklad ovláda­ného území, příbuzenské vztahy a způsob převzetí vlády, obsahují zřej­mě fresky ještě dnes. Může se jednat o detaily oblečení (pláště, lemy apod.), mohou to být korouhve, lodyhy, gesta – celkem cokoli. Tyto klíče a jejich význam se předávaly pouze ústně, stejně jako se přidával ústní výklad těchto fresek, které byly zkráceným záznamem historie. Pro doplňující výklad měly fresky funkci mnemotechnické pomůcky, která zajišťovala neměnnost a stále stejně přesnou inter­pre­taci.
. Zástěra mezi tyto klíče počítá i detaily štítů, v čemž s ním prudce nesouhlasím, protože heraldika, a to i velice ranná, má svoje pevná a logická pravidla, která se dále pouze vyvíjela a doplňovala, nikoli však zcela převracela, jak by musela, kdyby měl v tomto pravdu.
. Pokud tedy klíče zůstaly, mělo by být možné je opět aktivovat, pocho­pitelně tak, aby fungovaly opět správně. Malby ve znojemské rotundě tak stále zůstávají nejdůležitějším pramenem.

Zdravím - poota

[poota]

Ukázalo se, že další útržky souvisí více s heraldikou než dějinami, takže tím moje katochvilné rozprávěnky končí. Pokud se snad najde někdo, komu by to bylo líto, přidám ještě malou úvahu o tom, proč se dodnes nepodařilo stanovit přesné datum zavraždění knížete Václava.

. Tedy především proto, že o životě knížete Václava, který byl později prohlášen za svatého, máme zpráv velice poskrovnu, přičemž většina z nich pochází legend, které bylo zvykem o každém světci sepisovat. O jejich původnosti a chronologii se ostatně také vedou spory. Kromě nich jsou jen dosti mlhavé zmínky v našich "kronikách", o jejichž historické ceně jsem se již zmiňoval. Za poněkud přesnější a nepříliš zkreslená fakta lze považovat letmé zmínky v cizích kronikách, ale bohužel se jedná jen o krátká souvětí, navíc problematicky datovatelná.
. Je mi jasné, že budu vypadat jako paranoik, ale opět za tím vidím zcela jasný úmysl - a jako obvykle to má opět sloužit ku prospěchu Přemyslovců. Pokusím se to poctivě vyložit, a pokud v tom někdo najde chybu a cokoli, co Přemyslovce očistí, rád se jim veřejně a upřímně omluvím.
. Nebudu vše podrobně probírat ani dokládat, protože se jedná o velice rozsáhlý šmodrchel, probíraný všade možně a na různých úrovních. Velice pečlivě a čtivě se tímto zabývá třeba Miroslav Ivanov, kterého zájemcům o podrobnosti vřele doporučuji.
. Takže v kostce - výsledkem snahy o dešifrování všech datací je pouze konstatování historiků, že se tak stalo buď v roce 929 a nebo 936 a to 28. září. Denní datum je uváděno naprosto přesně a ve všech legendách stejně. To sice může znamenat, že se to tak opravdu stalo - a nebo, tedy pro podezřívavce, že je z nějakého důvodu velice důležité, aby to tak vypadalo. Je snad tento den něčím zvláštní a má nějakou vlastnost, kterou ostatní dny nemají?
. Upřímně řečeno, dnes už ne, ale v tehdejší době ji měl: byl to totiž široko daleko jediný den, na který se dal přidat další svatý. A katolická církev měla takový obyčej, že v jeden den mohli mít svátek nanejvýš dva světci, přičemž jejich svátek může být pouze v jejich den úmrtní. Takže kdyby byl Václav sebe svatější, tak kdyby umřel v den, kdy už se dva svatí slavili, měl by prostě smůlu a svatým by se stát nikdy nemohl.
. A už je šídlo z pytle venku.
. Takže to mohlo být celkem kdykoli na podzim některého roku. To, že byl Václav pozván na výročí posvěcení kostela nám nijak nepomůže, protože ať už byl kostel zasvěcen komukoli, mohl se vysvětit také kdykoli. Například Emilie Bednářová uvádí, že k vraždě došlo na den svatého Jimrama, tedy 22. září. K tomu můžu poznamenat, že tento den je stejně pravděpodobný jako kterýkoli jiný, pokud to není zrovna 28. září. Ale snad přece jenom pravděpodobnější, protože ten den se slavívalo posvícení a vinobraní, čili se dá předpokládat, že na takový svátek se mohl zasvěcovat i kostel, aby to bylo "při jednom volnu".
. Je to sice hezké, ale s denním datem máme i tak očividně "po ptákách".
. Rok 929 byl sice oficiálně schválen, ale bylo to hlavně proto, že se muselo rozhodnout, kdy se bude slavit svatováclavské milénium - dala se tedy přednost datu dřívějšímu. Rok 936, který také celkem vyhovuje podle datování v legendách, je sice pravděpodobnější vzhledem k věku a průběhu Václavova panování, ale na druhou stranu ho vylučuje politická situace v okolních státech. Ta by naopak byla velice "příhodná" na podzim roku 935, kdy byl saský král Jindřich řečený Ptáčník raněn mrtvicí, ale nezemřel.
. Takže nejspíš během měsíce září roku 935 byl Václav zavražděn - a přesněji se to už nikdo nedoví, protože Přemyslovci potřebovali mít v rodě dalšího svatého, kterého by přidali ke svaté Ludmile, aby tak společně mohli "čelit" vlivu svatého Vojtěcha, který byl Slavníkovec.
. Takže se smiřme s tím, že Václav byl zavražděn ausgerechnet 28. září, den před svatým Michalem, na jehož počest při hostině připíjel - prostě čirou náhodou se to seběhlo tak, že to bylo i v den, kam se ještě jeden svatý vešel.
. A basta.
. A kterého že to bylo roku? Na tom přece houby záleží, hlavně že je svatý!

Takže tímto zatím končím, a pokud máte někdo něco zajímavého k danému tématu - sem s tím.

Zdravím - poota