Skromný dotaz, ...co to je chytrý národ???....spíše bych řekl, chytrý vůdce, nebo "retardovaný vůdce"


Citát z filmu The Good, the Bad and the Ugly (Dobrý, špatný a škaredý): "There are those with guns and those who dig." Více méně doslova : "Jsou Ti se zbraněmi a ti, co kopou." (míněno krumpáčem).E_man píše: ... A zase, co je to vůdce? ......
Bolotov se zabýval problémem stáda či hejna, přičemž zjistil, že v každém existuje jeden jediný "vůdce" zcela specifických vlastností. Při pokusech s rybami zjistil, že když hejno rozdělí na dvě poloviny, tak jenom jedna z těch polovin se i dál chová jako hejno, kdežto ta druhá ztratí chování hejna a dál se chová jako shluk nezávislých jedinců. Dál došel k tomu, že kvalita hejna je závislá jenom na kvalitě vůdce a tento poznatek vztáhl na jakékoli společenství stejných jedinců, konkrétně i na národy. Odvodil, že na základě tohoto vztahu se dá s jistotou předpokládat, že instituce nebo národ který neprospívá má neschopného vůdce a za příklad si zvolil celé Rusko a také některá jeho význačná výzkumná pracoviště. Což mu vyneslo nepřízeň a posléze i kriminál, a to i přesto, že má několik set patentů z různých oborů. Většina zmínek o nich je z Internetu odstraněna, stejně jako jeho videa.E_man píše:A zase, co je to vůdce? ......
Pokud mu dříve někdo neudělá díru do hlavy.E_man píše:Takže schopný vůdce v UbandaUmbu může z UbandaUbudsmánu zařídít nejprosperující stát světa?
Schopnosti stáda/hejna/ústavu/státu/atd. určují schopnosti jeho vůdce. Když bude vůdce podprůměrný, bude i hejno podprůměrně prosperovat, nadprůměrný vůdce docílí nadprůměrnou prosperitu.E_man píše:Takže schopný vůdce v UbandaUmbu může z UbandaUbudsmánu zařídít nejprosperující stát světa?
Jako by jsi Slávku nevěděl že jen "hlava otevřená" je schopna těch nejpokrokovějších činů!Slavek Krepelka píše:Pokud mu dříve někdo neudělá díru do hlavy.
Problém je volba kritérií pro hledání toho vůdce, na kterých by se měly shodnout hlavně média. Ty v tom mají jasno!poota píše:....Vůdcovské vlastnosti jsou vrozené a nedají se naučit, skutečného "vůdce" není možné vybrat nějakým hlasováním z několika kandidátů, protože ten pravý je v hejnu/národě vždycky pouze jeden a je to ten nejschopnější - takže je potřeba ho najít.
Problém je hlavně v tom, že prospěch z by z něj měl jenom jím řízený celek a nikoli nějaká strana a nebo mocenská klika.
V dosavadních "volbách" vybírají strany svoje kandidáty podle toho, jaký prospěch by byli v případě zvolení schopni pro danou stranu urvat na úkor celku.
... žádná náhodička, ale docela obyčejný výsledek evoluce, viz p. Darwin ...Slavek Krepelka píše:A jaká to náhodička, že tyto látky jsou fungicidní, bakteriocidní, virocidní i pesticidní a že každá rostlina si vyrábí jiné složení "odpadů", díky kterým je hned kde co nesežere, specielně jejich plody před dozrátím. Mnohé jsou dokonce jedovaté i prudce, ale jen do té doby, než uzrají. No a kam se odpady poděly?A(&F) píše: ... od bylinek si nic kolem imunity nepůjčujeme ...... účinné látky, jenž jsme se z nich naučili využívat, jsou totiž povětšinou jejich odpadními látkami ...
Nechci vam do toho kecatA(&F) píše:... pokud nějaký rostlinný jedinec vlivem mutací (které vznikají stále) začal obsahovat více ochranných látek (např. hořkých, jedovavých, atd., popř. mu narostly trny či další prvky), tak se u něj zvyšovala pravděpodobnost, že ho něco nesežere...
V první řadě jde stále ještě o neprokázanou teorii, přestože je učena jako nepochybný fakt. Pan Charles Darwin zajisté ve své době udělal co mohl, aby nějak vysvětlil, jak evoluce funguje, oproti předcházejícím teoriím, či spíše doktrinám Stvoření, které byly učeny jako nepochybný fakt po dlouhá století před ním a konec konců i dnes. Panu Darwinovi slouží ke cti, že sám poukázal na mnoho slabin svého životního díla a opakovaně poukazoval na nutnost ověření, k čemuž zatím nedošlo jinak, než mnohokrát opakovanou indoktrinací.A(&F) píše: ... od bylinek si nic kolem imunity nepůjčujeme ...... účinné látky, jenž jsme se z nich naučili využívat, jsou totiž povětšinou jejich odpadními látkami ... žádná náhodička, ale docela obyčejný výsledek evoluce, viz p. Darwin ...![]()
Darwin píše: a) For myself, also, I rejoice profoundly; for, thinking of so many cases of men pursuing an illusion for years, often and often a cold shudder has run through me, and I have asked myself whether I may not have devoted my life to a phantasy.
Co se mne týče, také mne rozveseluje pomyšlení na množství mužů, kteří často po léta pronásledují iluzi, avšak často mnou pronikal chladný záchvěv a ptal jsem se sám sebe, zda-li jsem i já nezasvětil svůj život fantazii.
b) These difficulties and objections may be classed under the following heads:
Tyto obtíže a námitky lze klasifikovat pod následnými body:
First, why, if species have descended from other species by fine gradations, do we not everywhere see innumerable transitional forms? Why is not all nature in confusion, instead of the species being, as we see them, well defined?
1) Jak to přijde, že pokud jedny druhy následují jinné po jemných krocích, nevidíme všude kolem sebe nespočetné přechodné formy? Proč není všechna příroda ve stavu zmatku a místo toho vidíme velice dobře definované druhy?
Secondly, is it possible that an animal having, for instance, the structure and habits of a bat, could have been formed by the modification of some other animal with widely different habits and structure? Can we believe that natural selection could produce, on the one hand, an organ of trifling importance, such as the tail of a giraffe, which serves as a fly-flapper, and, on the other hand, an organ so wonderful as the eye?
2) Je to možné, aby zvíře, které má například strukturu a návyky netopýra, mohlo být zformováno úpravou z nějakého jiného zvířete s velice jinými návyky a strukturou? Můžeme věřit, že přirozený výběr mohl na jedné straně vyprodukovat tak nedůležitou záležitost jako je ocas žirafy, sloužící jako plácačka na mouchy, a na straně druhé tak nádherný orgán, jako je oko?
Thirdly, can instincts be acquired and modified through natural selection? What shall we say to the instinct which leads the bee to make cells, and which has practically anticipated the discoveries of profound mathematicians?
3) Mohou být instinkty získány a upraveny skrz přirozený výběr? Co můžeme říci k instinktu, který vede včelu aby tvořila buňky (plástve) a který prakticky předvídal objevy slovutných matematiků?
Fourthly, how can we account for species, when crossed, being sterile and producing sterile offspring, whereas, when varieties are crossed, their fertility is unimpaired?
4) Jak můžeme zdůvodnit křížence druhů, kteří jsou sterilní a produkují sterilní potomky, zatímco pokud křížíme jejich rozdílné odrůdy, jejich plodnost není omezena?
For I am well aware that scarcely a single point is discussed in this volume on which facts cannot be adduced, often apparently leading to conclusions directly opposite to those at which I have arrived. A fair result can be obtained only by fully stating and balancing the facts and arguments on both sides of each question; and this is here impossible.
Jsem si velice dobře vědom, že v této publikaci (Darwin- The Origin of Species) stěží existuje jedinný diskutovaný bod, který není nemůže být vystaven faktům často vedoucím k závěrům naprosto opačným než jsou ty, ke kterým jsem dospěl já. K vyváženému výsledku lze dospět pouze kompletním vyjádřením a vyvážením faktů a argumentů na obou stranách, týkajících se každé jednotlivé otázky. To zde nebylo možné.
Ve skutečnosti jsme dnes o nějaký ten pátek dál (Charles Darwin – 12. Únor 1809 – 19. Duben 1882) a nezbývá než nahlédnout do současnosti pro odpovědi, týkající se nejen návykových, ale i strukturálních a biochemnických změn organismu, vedoucích k evoluci. Zde bychom se měli nejspíše soustředit na ty nejnovější poznatky z oboru, na epigenetiku, velmi dobře prozkoumanou mikrobiologem Brucem H. Liptonem. https://www.brucelipton.com/resource/ar ... pigenetics http://davidpratt.info/lipton.htmA(&F) píše: … "cílené vlastnosti", vznikaly postupně během véééééélmi dlouhého vývoje vlivem drobných mutací a vnějších vlivů ... zkrátka díky principu přirozené selekce ...
Zůstaneme-li jenom u genetiky a podíváme-li se na Geneticky Modifikované (GM) potraviny, lze se snadno dopátrat, že přenesením některých genů řekněme hmyzího škůdce (pomocí viru) do genetické souslednosti DNA kultivované rostliny, řekněme kukuřice, začne rostlina produkovat své vlastní, účinné insekticidy proti tomuto škůdci. Toto je jedna z podstat GM modifikací, která nám, konzumentům, otravuje život. Již z této skutečnosti vyplývá, že tvorba obranných látek rostlinami je záměrná, nikoliv náhodná, a už vůbec nelze mluvit o nějakých odpadech, které shodou okolností působí proti škůdcům a kterých se rostlina není schopna zbavit.A(&F) píše: příklad: ... pokud nějaký rostlinný jedinec vlivem mutací (které vznikají stále) začal obsahovat více "ochranných prvků" (např. látek hořkých, jedovatých, atd., popř. mu narostly trny, pichláky či další možné prvky), tak se u něj pochopitelně zvyšovala pravděpodobnost, že ho něco nesežere …
Hmm. Mohl bys poukázat na jedinnou rostlinu, která trny definitivně zabraňuje tomu, aby ji něco nesežralo? Já o žádné nevím, stejně jako nevím, kdo na tenhle tisíckrát opakovaný a hluboce zakořeněný nesmysl, jakožto všeobecné pravidlo, kdy došel. Vezmu-li ty z nejpichlavějších, tedy kaktusy, musel bych věřit tomu, že všechny možné případné organismy, od oslů přes srny atp. až po kozy v pouštích vymřely díky tomu, že jim trny vadily v pastvě na tom jedinném, co tam ještě roste, zatímco vše ostatní vypásly. To ani nemluvě o tom, že spousta kaktusů má pichláky pouze na malých částech svého povrchu, což by logicky proti spásání vůbec jako ochrana nefungovalo. Jen tak z paměti, osli, kozy, žirafy nemají s trnitými porosty (hloh, bodláky, akácie atp. ) žádný problém a krávy a koně jen do nějaké miry. Proti hmyzu po trnech už vůbec nic není. Takhle se například dovede ke kaktusu “postavit” rys.A(&F) píše: … i dalších vlastností (např. beztrnné modifikace, ...
A jak si tohle své tvrzení srovnáš se svým dalším tvrzením, že u těchto alkaloidů jde převážně o odpadní látky, kterých se rostliny nedokážou zbavit, protože nemají vylučovací systém v pravém slova smyslu, tedy jako u živočichů?A(&F) píše: ... no, a s tím, že některé plody jsou během zrání jedovaté (nebo alespoň trpké, nejedlé) a pak už ne, tak to je dáno posloupnou (popř. skokovou) přeměnou těchto látek na jiné …
Další lidová moudrost. Akorát, že s každou vyjímkou se snižuje pravidelnost “pravidla”. Pokud se podíváš hlouběji, tak říkajíc ke kořeni problému, dozvíš se, že rostliny neměly vylučovací systém pouze do té doby, než toto tvrzení někdo dokázal experimentálně a tím vědecky sestřelit.A(&F) píše: většina vyšších rostlin z různých směrů přijímá především ... (existují samozřejmě výjimky, ale ty potvrzují pravidlo
Ačkoliv nemohu s tímto výrokem nesouhlasit, nelze evoluci přizpůsobivosti organismů na danné podmínky svádět na jakési náhodné mutace ve prospěch druhu, neřkuli k vývoji nových druhů. To se všeobecně vůbec nepotvrzuje, zatímco vědomé a podvědomé vlivy prostředí na buněčné struktury přímo poukazují na schopnost evolučního vývoje. V podstatě jde o to, že ve skutečnosti funguje jakýsi hybrid mezi náboženskou teorií “Stvoření” a Darwinovou evoluční teorií, který činní vše živé součástí většího schematu, se schopnostmi sebeurčení a sebe rozvoje každého organismu, který je alespoň u člověka ovladatelný i vědomě, vědomým působením na vlastní podvědomí.A(&F) píše: evoluční změny v živočišné říši probíhají velmi podobně, kdy se však vzhledem k možnosti samostatného pohybu a uvažování naskýtá více možností ... v podstatě ale platí, že: méně bystří, fyzicky méně zdatní/pomalí, nevhodně velicí, nemocní, změněným podmínkám se včas nepřizpůsobující jedinci (atd.) jsou vlivem okolí dříve či později odstraněni z rozmnožovacího cyklu ...