petr111 píše:JiMi píše:Nedá mi to spát.
Pár lidiček se tu už přiznalo, že si nějaké TČ postavili, proto bych se chtěl znovu zeptat.
Běžné TČ napočítané přesně na požadovaný výkon, s minimálním množstvím chladiva, maximalizací oběhu, dosahují COP (ano, je to takový divný COP teplo/elektrika) cca kolem 4.
Ale tak nějak v tom tuším zradu. Ve výparníku vytvoříme podtlak, aby se nám chladivo odpařilo co nejrychleji, s minimálním teplotním spádem, honem rychle to maximálně stlačit, abychom dostali nějaký ten využitelný teplotní skok. Pak teprve to drahé teplo odeberu, chladivo zkapalní, podtlak, výpar, stlačení........
Běžná chladiva mají výparnou teplotu -40,-30,-20. Z tohoto pohledu by i v průběhu celé zimy měly být schopný čerpat teplo. Jen tak. Prostě pustíte zkapalněný chladivo do výparníku, dáte tomu čas a dřív nebo pozdějc se i při -10 všechno odpaří. Ne díky podtlaku na sací straně kompresoru. Jen tak, prostým srovnáváním teplot.
Nehleďte teď na skutečnost, že 1 kg chladiva je za 500 Kč, že 2m2 mědi jsou za 4000 Kč. Mám dvacet výparníků vedle sebe ovívaných okolním vzduchem, ve kterých se samovolně odpařuje chladivo a odpařená složka přenáší ne 4° rozdílu na vstupu, ale v zimě 20° a v létě 40°.
Jak MALÝ výkon by mohl mít kompresor pro stejný tepelný výkon na výstupu ? Když to beru jen tak od boku a médiem bych mohl přenášet minimálně 5x více tepla, stačil by mi 5x slabší kompresor ?
Znamená to, že COP u takovýchto pasivních TČ může být klidně 20 a víc ?
A máte mě tu s mými otázkami zase.
JiMi
Promiň Ileme, ale myslím, že myšlenkový průjem je velmi umírněný výraz. O výše uvedeném příspěvku bych se odvážil klidně napsat, že je to sr....a. Holt jsem kluk upřímnej a jinej už nebudu. Autor takovýchto příspěvků by měl udělat trochu autocenzuru, jinak si o něm pak můžou ostatní myslet......no leccos.
Když jsem to četl, tak jsem si vzpomněl na jednoho lampasáka z vojny.....nezapomenutelný výrok : Soudruzi, za velké vlastenecké války dosahoval u sovětských dělostřelců kosínus fí hodnoty až 2,5......
Omlouvám se, cizí pošta se číst nemá, ale byl jsem lampasák, tak možná proto jsem takové hovado.
Tak zpět k mé otázce. Když vynechám ty sračky, tak jsem se nejspíš blbě ale ptal, jak je to s energetickou bilancí dodávanou do zařízení tepelného čerpadla ve dvou režimech ?
Jeden je normální tepelné čerpadlo, jak jej všichni známe a druhý je pouze hypotetická konstrukce, kde nechávám chladivo samovolně odpařit a teprve až se výparník natlakuje, tyto tepelnou energií nasycené páry proženu kompresorem. Pro kontinuální chod kompresoru jsem chtěl postavit vedle sebe několik výparníků. Napočítat to na provoz při venkovních -20 a v teplejším období budu prostě jen míň cyklovat výparníky.
Ano, je to sračka vylíhlá v mé hlavě bývalého lampasáka, a zatím jsem se dověděl akorát, že je to nejspíš jen myšlenkový průjem. Ale vzhledem ke své omezenosti (že si vůbec dovolím takovéto zvratky tu na fóru trousit) a trpělivosti, budu tu na veřejném fóru podobné zvratky trousit i nadále, buďto se časem odpověď dozvím nebo až budu ještě starší, ještě blbější a ještě bohatší, koupím si od pana Žeravíka stavebnici TČ a budu experimentovat sám, a odpověď se možná dovím taky. Třeba to TČ bude na odpis, nebo potom vyleju sud chladiva do kanálu, ale jak říkám, v té době už budu nesmírně bohatý, tak mi to bude jedno.
Ale pokračuju v průjmu.
Současná TČ mají sání kompresoru hned za výparníkem, akorát je tam hlídání s TEV, kterým kompresor vypínáme, abychom soustavu udrželi v pracovních podmínkách a teplo se mohlo do výparníku, potažmo média taky naakumulovat. Nemám doma tepelné čerpadlo, tak jen odposlouchané věci. Kompresor by měl zapínat maximálně 6x do hodiny a střídu zapnutí už nevím vůbec 1:1 nebo víc ? 1:3 ?
O co mi jde. V současnosti máme dík nabídce výrobců nadimenzovaná tepelná čerpadla tak, že ten přemotorovaný kompresor naši minimalizovanou dávku chladiva honí furt dokola tak rychle, že využíváme jen výparné skupenské teplo. Chápu, že to je největší efekt. Minimální teplotní rozdíl, a na tomto minimálním rozdílu energetický přenos. Ale pak tu máme ještě obyčejnou měrnou tepelnou kapacitu, která teda už dovoluje jenom aritmetické násobení tepla s každým neseným stupněm, ale té nevyužíváme vůbec. Navíc to skupenské teplo je takové ošizené, tím že nad výparníkem je podtlak.
Normálně vařím vodu v konvici třeba 5 minut. Udělejte nad tím podtlak, buble to za minutu a při 60-ti stupních. Je to stejné akumulované a přenesené teplo ? Já sračkopotič říkám, že není. A toto jsou dnešní tepelná čerpadla. Výkonným kompresorem honím (já tomu říkám chudé) páry, abych z nich vyrazil kýžené teplo.
A já bych se rád dobral k odpovědi, jakýže by mělo efekt nechat odpařit chladivo samovolně (bez toho podtlaku), tzn. využiju maximálně skupenské teplo a ještě to nechám ohřát třeba v zimě na -10 a ponesu i 20x měrnou tepelnou kapacitu a do kompresoru to půjde ne s podtlakem, ale s přetlakem (pamatujete, mám více hypotetických výparníků a nechávám je samovolně tlakovat). Pro stejný tepelný výkon na výstupu už teď ale ve svém hypotetickém kompresoru budu potřebovat menší výkon motoru, no a k tomu právě ta sračka směřovala.
Ještě že jsme na veřejném fóru a já se můžu ptát na co chci. Sice to znamená, že mi může kdo chce jak chce odpovědět, ale to mi neva. Třeba se dovím i něco užitečného.
Buďte dobří.
JiMi
