Zdravím všechny,
tohle fórum už si nějakou dobu pročítám a dostal jsem nápad o který bych se chtěl rozdělit. Možná je to nesmysl (jsem víceméně laik), ale třeba nás to nakopne novým, správným směrem. Kdyžtak promiňte, jestli se to tady už probíralo, ale nic jsem neobjevil.
V podstatě je to velmi jednoduché - jde o rozhýbání magnetického pole permanentního magnetu, což by se dalo využít jak pro MM tak přímo pro nějaký generátor elektřiny, samozřejmě mluvím o účinnosti větší než 1 (nějaké napájení bude potřeba).
Pole by se rozhýbalo pomocí clony (stínění). Clona sama o sobě by se ale hýbat nemusela, podstatné by bylo že by měnila svojí permeabilitu. Permeabilitu by měnila tím že by se zahřála (nebo ochladila, v případě jiných materiálů ?) poblíž curieho teploty (tedy vzhledem k běžné teplotě prostředí). Dalo by se namítnout, že k tomu je potřeba příliš velké množství energie, ale podle mě to tak nemusí být. Když jsem si o tom něco přečetl , udělalo to dojem, že k zániku uspořádání domén dochází víceméně skokově
Curieho teplota aneb jak zrušit magnet
Pokud jde o permeabilitu materiálů v závislosti na teplotě, moc jsem toho neobjevil, ale něco přece:
http://www.turecek.info/fel/MTE/2%20-%20Ferity.pdf
Takže pokud se kouknu na ten graf, vidím že v úzkém rozmezí teploty dochází k velké změně permeability (a v tom rozmezí se budem chtít neustále pohybovat).
Malá změna teploty nás bude stát málo energie, ale velkou změnou permeability a tudíž magnetického pole můžeme možná víc energie získat. Samozřejmě bude souběžně docházet k výměně tepla s prostředím, což nás bude stát taky nějakou energii, ale to je spíš podružný problém. To by se dalo omezit buď vhodnou tepelnou izolací od vnějšího prostředí, nebo najít takový materiál, aby rozdíl teploty prostředí a curieho teploty nebyl tak velký (což se ale musí zkombinovat s dalším požadavkem na materiál- aby se permeabilita měnila co nejvíce skokově, "strmostí" křivky).
Jako větší problém se mi jeví to, že tu teplotu clony půjde obtížně (s vynaložením malého množství energie ) ovládat tak, aby se pohybovala rychle v čase nahoru a dolů jen v úzkém, pro nás potřebném rozmezí. Protože ten materiál má nějakou "tepelnou setrvačnost". I když, na druhou stranu se na to lze dívat i tak, že my clonu jenom ohřejeme/ochladíme, a druhou polovinu práce za nás vykoná prostředí, i když pomalu. No a pak by se clona zahřála / ochladila znova a tak pořád do kolečka. A magnetické pole by se nám měnilo. Taky mě napadlo že by se clona udržovala na stejné teplotě (poblíž curieho teploty), ale změna permeability by se docílila nějak jinak - mechanický impulz, změna tlaku, zvuk, vibrace ??? Doufal jsem, že vliv té teploty a třeba mechanického impulzu na permeabilitu by se mohl "nějak sčítat", takže velikost toho impulsu (amplitudy) by mohl být mnohem menší (=málo energie potřebné k jeho vytvoření) než za normální teploty, čiliže to ohřátí / ochlazení na určitou teplotu by bylo základ a malými mechanickými ipulsy bychom to už jen regulovali a obešli tak ten problém s tepelnou setrvačností, ale možná je to to jen zbožné přání, aby to takhle fungovalo.
Tak díky za trpělivost, pokud jste to dočetli až sem. A teď co myslíte - mje to holý nesmysl, nebo na tom může něco být ???

Jsem hrozně chudej, a tak hraju automaty abych měl hodně peněz.