Stránka 7 z 9

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 16:16
od Palo
Slavek Krepelka píše:Tímto Ti to tu Palo zde samozřejmě nechám a vítám, protože je to skutečně paradoxní, že se těmi povrchy oficiálně přiznávaná věda vůbec nezabývá, ačkoliv o tom nemůžou její mnohá oddělení nevědět. Takže dík :D Ahoj, Slávek.
Dle mého názoru na stejném principu funguje přístroj, který vytvořil Naudin dle návodu pana Kapanadzeho, u kterého stačí dle odhadů 200 W na rozsvícení 1 kW žárovky (žárovek):
http://jnaudin.free.fr/kapagen/
Jen teda je to konsrukčně "trochu" odlišné... ;)

Úspora 4/5, to je celkem dobrý, bych řekl ;)

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 18:02
od Akord
Palo píše:Dle mého názoru na stejném principu funguje přístroj, který vytvořil Naudin dle návodu pana Kapanadzeho, u kterého stačí dle odhadů 200 W na rozsvícení 1 kW žárovky (žárovek):http://jnaudin.free.fr/kapagen/
Si videl, kolik žere proudu ten oscilátor, když ten LED bargraf svítí?

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 18:18
od Palo
Akord píše:
Palo píše:Dle mého názoru na stejném principu funguje přístroj, který vytvořil Naudin dle návodu pana Kapanadzeho, u kterého stačí dle odhadů 200 W na rozsvícení 1 kW žárovky (žárovek):http://jnaudin.free.fr/kapagen/
Si videl, kolik žere proudu ten oscilátor, když ten LED bargraf svítí?
6 mA při 40 V, tzn. nějakých 0,24 W?

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 18:47
od Akord
Palo píše:6 mA při 40 V, tzn. nějakých 0,24 W?
Stačí vzít nejaký nastavitelný DC zdroj, a nastavit na nem DC proud pro stejný jas a obsazení LED bargrafu - a bude jasné, odkud se bere výkon pro ty LED.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 19:05
od Palo
Akord píše:
Palo píše:6 mA při 40 V, tzn. nějakých 0,24 W?
Stačí vzít nejaký nastavitelný DC zdroj, a nastavit na nem DC proud pro stejný jas a obsazení LED bargrafu - a bude jasné, odkud se bere výkon pro ty LED.
To je relativní, pokud LEDky běží na sinusu (to je tento případ) nebo pulzně např. přes Joule Thiefa, nebude měření shodné se stabilním zdrojem - ve prospěch kmitacího obvodu ;) Muselo by se to usměrnit třebas na kondík a pak machrovat, co se týče výkonu ;)

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: pon 20 úno 2012 20:27
od Akord
Palo píše:
Akord píše:
Palo píše:6 mA při 40 V, tzn. nějakých 0,24 W?
Stačí vzít nejaký nastavitelný DC zdroj, a nastavit na nem DC proud pro stejný jas a obsazení LED bargrafu - a bude jasné, odkud se bere výkon pro ty LED.
To je relativní, pokud LEDky běží na sinusu (to je tento případ) nebo pulzně např. přes Joule Thiefa, nebude měření shodné se stabilním zdrojem - ve prospěch kmitacího obvodu ;) Muselo by se to usměrnit třebas na kondík a pak machrovat, co se týče výkonu ;)
Rekl bych, že srovnání príkonu pro stejný jas bude fungovat dostatečne, proto jsem to také navrhl. 2 stejné bargrafy, jeden napájený z toho oscilátoru, a druhý z DC. Šlo by použít pro srovnání i NF zesilovač, tam jsou okolnosti mírne složitejší.

Dovolím si tvrdit, že pro stejný jas bude príkon z DC zdroje skoro stejný, dost by me prekvapilo, kdyby vyšší(samozrejme mereno mimo prípadný seriový odpor, nebo pres proudové omezení).

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: úte 21 úno 2012 13:51
od Palo
Akord píše:Dovolím si tvrdit, že pro stejný jas bude príkon z DC zdroje skoro stejný, dost by me prekvapilo, kdyby vyšší(samozrejme mereno mimo prípadný seriový odpor, nebo pres proudové omezení).
Pro rozsvícení 8 LEDek přes obvod to žere při 12 V 2 mA, tzn. 24 mW.
Pro rozsvícení 8 LEDek připojených na zdroj to žere při 21 V 1,5 mA, tzn. 30 mW.

Ale bohužel svit diod jsem porovnával opticky, tzn. negarantuju přesné měření.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 22 úno 2012 18:56
od JVK
Slávek Křepelka píše o etherových vlnách-jestli jsem pochopil. Ale et. sprostředkovává hlídá tvoří. prostor i čas. Spíše se jedná o vědomí...všeho.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 22 úno 2012 21:13
od Slavek Krepelka
JVK píše:Slávek Křepelka píše o etherových vlnách-jestli jsem pochopil. Ale et. sprostředkovává hlídá tvoří. prostor i čas. Spíše se jedná o vědomí...všeho.
Mluvím, ale jsou trojího druhu,
A) Prostorově více méně statická vlna každého vlákna aeterového proudění, kterou si lze přirovnat k meandrujícímu toku řeky. Z těchto vláken je upředena prostorová síť prostupující veškerý prostor a hmotu universa. Na hmotu je vyvázána a částice hmoty jsou jenom zauzleními v této síti. Vlákna mimo hmotu jsou také vzájemně do značné míry propojena díky jejich vzájemným působením, něco jako pavučina.
B) Tlaková vlna(y), přirovnatelná svým mechanismem k zvukové vlně, postupující sítí prostorově statických vln vláken aeterového proudění, která je mimo jiné zodpovědná za přenos rádiových vln a jejich rychlost šíření C.
C) Vlna více méně kolmá na směr (B) vlny, vyvolaná (B) vlněním a prostorově postupující po jednotlivých statických vláknech (A) tohoto proudění.Tyto zprostředkovávají komunikaci rychlostí C.
D) Vlna momentálního sloučení více méně paralelních vláken (A), zvaná světlo, nebo foton, kdy se tato vlákna na daném úseku spletou do magnetického "lana". Opět šíření rychlostí C. Pokud se předejde splasknutí magnetického pole cívky tím, že je cívka zničena zatímco je pod stejnosměrným proudem, vzniknou ze zničeného magnetického pole cívky řetězce "fotonů" které se jakž takž dají považovat za úsečky elektrického proudu šířícího se vakuem. Ačkoliv jde o jaksi částici, není částicí hmotnou, protože není částečně uzavřena do smyčky, které hmotu z aetherových proudění sloučených do magnetických smyčkových struktur definovaných výrazem "hmota". Nepodléhají ani setrvačnosti, ani přitažlivosti, ale podléhají geometrické struktuře polí, což je definováno pojmem "lom světa", nebo "refrakce světla" (F).
E) Do toho se dále vkládá energetický stav jednotlivých vláken aeterového proudění, který zprostředkovává instantní komunikaci. Tento stav prostorově statické vlny (A) se mění po celé délce vlákna najednou a změny energetického stavu těchto vláken zprostředkovávají instantní komunikaci. Magnetickým příkladem takové změny je instantní změna energetického stavu elektronu, špatně interpretovaná (Bohr) jako orbitální změna, či orbitální skok elektronu.
F) Směrově ovládá komunikaci do značné míry více méně lokální geometrie vzájemné struktury vláken v této síti, kteréžto geometrie označujeme pojmem "silové(á) pole". Zde mluvíme především o lomu světla a výsledné síle a orientaci působení polí včetně gravitace (tíha), magnetismu a el.statického pole.

Z tohoto důvodu se vlivy na tuto aetherovou síť projevují velice rozmanitě jako projevy, z čehož vznikla převeliká řada nedorozumění a různorodost terminologií bez jednotného systému definování a označení. Neporozumění toho, jak a proč tento aetherový systém funguje, je příčinou všemožných termínů pro mnohorodé výsledky spousty výzkumníků, od Merlina (nezaměňovat s Gewem) počínaje, přes Schaubergera, Reicha, Teslu, Keelyho atd až po Kozyreva, Beardena atd.
Asi tak. S laskavým pozdravem, Slávek.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: sob 17 bře 2012 6:26
od huhu
Akord píše:Však co se používá jako podložka pri rezání laserem ? To, co drží materiál(podložka pod ním) je Cu mríž, pláty. Fungují, i když jsou černe zoxidované, protože jsou vodivé, a nejbližší holá vrstva Cu paprsek odrazí i s rozptylem. Prípadne se oxid nataví, vyparí, a Cu odráží, než zoxiduje.
Hliník také nefunguje až tak špatne. Proto se laserem normálne nereže Cu plech, a vetšinou ani Al. Zrejme by se musel rezat se značným výkonem, a pod úhlem s nejakým doplňkovým absorbérem.
Včera jsem se na ten laser byl podívat. Žádné Cu pláty tam nemají. Mají hřebeny z černého plechu, pod nerez by prý byly lepší nerezové, protože se na ně nenabaluje odlétávající roztavený kov.
Z černého plechu prý proto, že si je sami za levno vypálí.
Ptal jsem se, jestli by neměly být z mědi a odpovvěď byla, že určitě ne, protože od mědi se ty paprsky nevyzpytatelně odráží a mohhlo by to poškodit laser.....

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 04 črc 2012 14:06
od django1
Elektromagnetická interakce má nekonečný dosah, její částice nazýváme fotony. Fotony mají nulovou klidovou hmotnost a pohybují se rychlostí světla.

zdroj : aldebaran : http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_28_hig.html

p.s. : konečně vím, k čemu je dobrý hiksůf bozón

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 04 črc 2012 14:36
od Slavek Krepelka
django1 píše:Elektromagnetická interakce ....
Jenom se prosím Tě pozastav nad tím výrokem, že foton má klidovou hmotnost 0 a pohybuje se rychlostí světla. Jak může mít něco jakoukoliv klidovou hodnotu, když se to něco pohybuje jedinně rychlostí světla. To je stejná kravina jako tvrdit, že tsunami má nulovou klidovou hmotnost. Nemá, protože nejde o částici jako takovou ani v jednom případě. Jde o dynamický projev závislostí něčeho. Je to všecko kdyby a kdyby byly v :ptrain: ryby ... víme co znamená, že? Foton v klidu totiž neexistuje. Jedinný paradox který na tom celým schematu teprií vidím je to, že tuhle partu za takový plácání zbytečně živíme. S laskavým pozdravem, Slávek.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 04 črc 2012 19:11
od minsc
Mě ta nulová hmotnost zase nejde dohromady s principem solární plachty. To by pak přece nemohlo podle klasické fyziky fungovat. Naštěstí jí zatím stavět nehodlám, tak jsem to neřešil...

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: stř 04 črc 2012 19:43
od Slavek Krepelka
minsc píše:Mě ta nulová hmotnost zase nejde dohromady s principem solární plachty.
Nevím, že by na ni někdo někdy plachtil. Nicméně, na vodní vlny se jet dá. Hmotnost samozřejmě mají a dokonce je jejich energie a rychlost na té hmotnosti (mino jiné) velice závislá. Ale nejsou to částice jako třeba šutr. Navíc podléhají podstatně většímu množství parametrů, než jak si to zjednodušil Albert s frekvencí a dýlkou zatímco na všechno ostatní se ten chlap :ptrain: a s ním celá, následovná, oficiální, teoretická fyzika. Slávek.

Re: Teoretické Paradoxy

Napsal: čtv 05 črc 2012 5:50
od django1
Že mají nulovou hmotnost ve stavu,ve kterém se nikdy nenacházejí je jen matematické vyjádření jejich vlastností. Toho bych se nebál.

Ale vyjadřuje to rozdíl mezi výbojem, který nevleze do Faradajovy klece a el.mag. vlněním, které projde zdí.

Pokud je to pravda a jde skutečně o foton v neviditelné části spektra, pak by mohlo platit co psal v jiné části sysel a mělo by jít orgon zachytit podobně jako elmag. Mechanizmus chápu tak, že foton dopadne na vodivý předmět a vybudí elektron, čímž sám zanikne.

Teď už jen kterou teoretickou fyziku použít ( jestli má anténa mít 300 km, nebo 3nM ) :)